Škoda 706 RTO

Škoda 706 RTO (rámový trambusový osobní) je typ československého autobusu, který byl vyráběn národním podnikem Karosa mezi lety 1958 a 1972 (první prototyp již roku 1956). Ve výrobě byl nahrazen vozy Karosa řady Š. V Polsku byl ale licenčně vyráběn pod označeními Jelcz 272 a Jelcz 041 až do roku 1977.

Historický autobus Škoda 706 RTO v Brně. Autor: Harold17.

V Československu se na výrobě autobusů 706 RTO podílely podniky LIAZ (podvozek), Škoda (motor) a Karosa (karoserie a kompletace). Od roku 1958 byly ve Státní výrobnách autodílů (SVA) Holýšov prováděny generální opravy autobusů Škoda 706 RO, při kterých byly na původní podvozek dosazovány karoserie typu RTO vyrobené právě v Holýšově, čímž de facto vznikl nový vůz. V letech 1967 až 1972 potom SVA Holýšov stavěl vlastní autobusy 706 RTO-SVA na podvozcích z LIAZu.

S výrobou autobusů Škoda 706 RTO se skončilo ve Vysokém Mýtě v 70. letech (od roku 1964 do roku 1968 se souběžně vyráběly ve V. Mýtě i autobusy nové řady ŠM 11, až v roce 1970 řadu RTO zcela nahradila výroba autobusů řady ŠL 11), ale ještě mnoho let poté se jejich podvozky a motory dodávaly např. do Polska pro stavbu autobusů Jelcz 242 a 041. V Polsku licenční výroba skončila v roce 1977.

Autobus 706 RTO byl vyráběn pod značkou Škoda, neboť až do začátku výroby řady Š v Karose (polovina 60. let) byly autobusy vyrobené v Československu označovány podle výrobce motoru.

A bez zajímavosti jistě není, že ještě na počátku 90. let bylo na původním strojním zařízení v LIAZu vyráběno několik desítek nových motorů 706 ročně jako náhradní díly.

Škoda 706 RTO
Typ 706 RTO
Výrobce Karosa
Vyráběn v letech 1956–1972
Technické údaje
Délka 10 720 mm
Šířka 2500 mm
Výška 3150 mm
Pohotovostní hmotnost 8570–8950 kg
Obsaditelnost (sezení:stání) různá
Pohonné jednotky
Motory
Motor Škoda 706
Výkon 117,6 kW
Převodovky
Převodovka  
Druh mechanická
Počet převodových stupňů 5+1

Konstrukce

Vůz je dvounápravový a má trambusovou, polosamonosnou karoserii (jejíž ocelová kostra byla elektricky svařena) spočívající na nosném rámu. Vozová skříň byla oplechována z lisovaných profilů. Vstup do autobusu zajišťovaly jedny nebo dvoje (podle verze) dveře, které byly ovládány mechanicky nebo elektropneumaticky řidičem či průvodčím. Řidič měl navíc svoje vlastní dvířka v levé bočnici, která vedla přímo na jeho stanoviště. Interiér vozu byl obložen umakartem, střecha dřevovláknitými děrovanými deskami. Varianty MTZ, MEX a KAR byly uzpůsobeny k tahání autobusových vleků (Karosa B 40, Jelcz PO-1E).

Autobus byl díky svému tvaru přezdíván „vajíčko“ nebo „okurka“.

Velmi často se uvádí, že design karosérie je dílem Otakara Diblíka. Není to však úplně pravda: Diblík totiž přišel do Karosy až v době, kdy byl autobus téměř dokončený, podílel se tedy spíš na detailech, než na kompletním výtvarném řešení. Je také vysoce nepravděpodobné, že by zaběhlí návrháři z dob Sodomky ponechali vytvoření karosérie na čerstvém absolventu vysoké školy. Výše uvedené tvrzení spíše vychází z toho, že Diblík skutečně vytvořil interiér speciální luxusní verze autobusu pro výstavu Expo 58 v Bruselu. Ten byl určen pro 24 sedících cestujících, v jeho výbavě byl i televizor a v zadní části toaleta a kuchyňka. Pravděpodobně se později Diblíkovo jméno nepřesně vztáhlo na celou řadu RTO.

Varianty

Autobusy 706 RTO byly vyráběny ve čtyřech variantách: 706 RTO MTZ (městský tuzemský), 706 RTO MEX (městský exportní), 706 RTO KAR (meziměstský linkový) a 706 RTO LUX (meziměstský dálkový – autokar). Poslední modifikací vozu 706 RTO byl kloubový autobus Škoda 706 RTO-K vyrobený v jediném exempláři.

  • MTZ - městský autobus pro tuzemské zákazníky. Má dvoje skládací elektropneumaticky ovládané dvojkřídlové dveře. Modifikace MTZ byla dodávána všem dopravním podnikům v Československu a byla primárně určena pro provoz v rámci městské hromadné dopravy. Některé autobusy (dle provozovatele) byly také vybaveny místem pro průvodčího.
    • Kapacita: k sezení 20 až 39 míst (sedačky pro cestující většinou v rozmístění 2+1, výjimečně 2+2), k stání 43 až 58
    • Rozměry: délka 10 810 mm, šířka 2500 mm, výška 2900 mm
    • Hmotnosti: pohotovostní 8590 kg, nosnost 5810 kg, celková 14 400 kg
    • Maximální rychlost: 65 km/h
    • Spotřeba paliva: 28 l/100 km
  • MEX - městský autobus určený pro export. Varianta MEX se příliš nelišila od MTZ. Rozdíly byly pouze v detailech (např. u vozů pro Kubu to byly masivní nárazníky), některé vozy MEX dokonce jezdily i v československých městech.
  • KAR - verze pro meziměstskou linkovou dopravu, tj. především jako linkové vozy ČSAD, ale i tuto variantu zakupovaly v menším množství někteří provozovatelé MHD. Má jedny elektropneumaticky ovládané dveře (výroba z Vysokého Mýta dvoukřídlé, výroba Holýšov čtyřkřídlé), koženkou čalouněná sedadla a nad nimi odkládací síťkový nosič. Na střeše je zahrádka (nosič zavazadel). Varianta KAR byla ze všech modifikací výrobně nejpočetnější.
    • Kapacita: míst k sezení 41+2 (uspořádání sedaček 2+2), k stání 38
    • Rozměry: délka 10 810 mm, šířka 2500 mm, výška 3180 mm
    • Hmotnosti: pohotovostní 8700 kg, nosnost 5700 kg, celková 14 400 kg
    • Maximální rychlost: 75 km/h
    • Spotřeba paliva: 26 l/100 km
  • LUX - verze pro dálkovou dopravu, byly používány na dálkových vnitrostátních i mezinárodních linkách. Má jedny mechanické dveře. Sedadla mají pružinami pérované polštáře, sklápěcí opěradla a loketní opěrky. Za sedadly jsou síťky na malé věci a popelníky. Sedadla a stěny jsou čalouněny koženkou, na oknech jsou záclonky. Má zasklené přechodové oblouky mezi střechou a boky, popřípadě i střechu - tato verze je k vidění ve známém filmu Florenc 13.30.
    • Kapacita: míst k sezení 38+2
    • Rozměry: délka 10 810 mm, šířka 2500 mm, výška 2980 mm
    • Hmotnosti: pohotovostní 8950 kg, nosnost 3850 kg, celková 12 800 kg
    • Maximální rychlost: 85 km/h
    • Spotřeba paliva: 23 l/100 km

Provoz

V Karose bylo vyrobeno celkem 14 451 vozů 706 RTO. K tomu je ale potřeba připočítat ještě autobusy a karoserie vyrobené v SVA Holýšov a v LIAZu Rýnovice.

Díky monopolnímu postavení společnosti Karosa se vozy 706 RTO objevily ve všech československých městech i na spojích ČSAD meziměstských i dálkových. Poslední autobusy 706 RTO dojezdily v roce 1986 na středním Slovensku a na Vsetínsku.

Tyto autobusy také byly exportovány (např. na Kubu, do Egypta, Bolívie, Rumunska, Afghánistánu a do mnoha dalších zemí).

Přívěsy a návěsy

V roce 1961 byl představen prototyp autobusového návěsu Karosa NO 80 odvozeného z autobusu Škoda 706 RTO. K sériové výrobě však nedošlo.

Polský autobusový přívěs Jelcz PO-1 se však hromadně vyráběl a byl používán i v Československu.

Historické vozy

Protože bylo do dnešní doby zachováno mnoho autobusů Škoda 706 RTO, následující výčet rozhodně není kompletní.

  • ČSAP Nymburk (1× LUX, 1× KAR, 1× upravený kabriolet, 1× osobní návěs NO 80)
  • ČSAD autobusy Plzeň (2× KAR)
  • Dopravní podnik města České Budějovice (vůz ev.č. 128, verze MTZ)
  • Dopravní podnik měst Mostu a Litvínova (vůz ev. č. 150 verze MEX)
  • DP Ostrava (vůz ev. č. 247 verze KAR)
  • DP Pardubice (vůz ev. č. 28 verze MTZ)
  • Nová Bystřice (snad jezdí stále na pravidelných linkách JH Bus s.r.o.)
  • DS Zlín - Otrokovice (vůz ev. č. 2 verze MTZ, SPZ 3Z6 6930)
  • Technické muzeum v Brně (vůz ev. č. 202 verze MTZ)
  • Plzeňské městské dopravní podniky (vůz ev. č. 51 verze MTZ)
  • BusLine (1× MTZ SPZ LIA 53-84, KAR SPZ 3L3 8000)
  • ČSAD Autobusy Karlovy Vary (1× LUX, SPZ SOA 13-88)
  • TS Příbram (1× KAR, SPZ PB 34-40)
  • BBG Eberswalde (1× KAR, SPZ BAR B109H)
  • ČSAD Jihotrans (1× LUX, SPZ CBA 19-49)
  • Tourbus (1× LUX, SPZ BSC 74-95)
  • PROBO BUS (1× LUX, SPZ 11V 2499)
  • ZDAR (1× KAR)
  • P-transport (1× KAR, SPZ NAA 55-33)
  • Magic Bus (LUX, SPZ 14V 0142)

Slovensko:

  • DP Bratislava (vůz ev. č. 236 verze MTZ)
  • SAD Trnava (1× LUX, SPZ TT-H040)

Soukromé sbírky:

  • ŠKODA – BUS klub Plzeň (verze LUX r. v. 1961; verze TRST, pojízdná transfuzní stanice, r. v. 1964)
  • Nitra (verze LUX, vůz je garážovaný ve Slovenském zemědělském muzeu, patří soukromým osobám)
  • ANVI TRADE s.r.o. (verze LUX)
  • KHA Bratislava (1× LUX, 1× KAR)
  • neznámý vlastník (1× KAR, SPZ 06V 0142 původně FTL Prostějov)
  • občanské sdružení Za záchranu historických autobusů a trolejbusů Jihlava (jihlavský vůz ev. č. 141 verze MTZ)
  • neznámý vlastník (1× KAR, SPZ 02V 0608)
  • Ivan Pacák (1× KAR, SPZ LI 73-88)
  • Martin Uher (dopravce) (1× LUX, SPZ V 5171)
  • Nadační fond Klíček Praha (1× KAR, SPZ 8A9 2561)
  • Povoznictví Vitostav - Praha (1× LUX, SPZ 1AE 2599)
  • soukromý sběratel (1× KAR, SPZ 1SC 0778)
  • soukromý sběratel (LUX, SPZ 1H7 5000)
  • neznámý vlastník (KAR, ex RTO Club)
  • Lukáš Cvejn (LUX, SPZ AP 76-88)

Zdroj: Wikipedie.

Fotogalerie

1. Praha, Hlubočepy, areál zámečku Slovanka, autobusy dopravce Jana Kukly.. Autor: ŠJů. 2. Historický autobus Škoda 706 RTO CAR s přívěsem Jelcz P-01E. Autor: Petr Dadák. 3. Autobus Škoda RTO (linkový) v muzeu VTM Lešany, interiér. Autor: Aktron. 4. Škoda 706 RTO vyhlídkový projíždí Pražskou branou ve Vysokém Mýtě při příležitosti oslav 110 let založení firmy Sodomka (Karosa). Autor: Honza chodec.


1 1
2 2
3 3
4 4
Nastavení fotogalerie

Webové stránky zdarma od BANAN.CZ | přihlásit se | admin | registrace | podmínky | Facebook | mapa stránek | diskuzní fórum