Samopal vzor 58

Sa vz. 58 P. Autor: Jan Hrdonka.

Historie služby
Typ	Útočná puška
Místo původu	Československo
Používána	1959 – dodnes
Války	Operace Trvalá svoboda – mnohdy používaná taky i ve válce ve Vietnamu a nebo menšími jednotkami africké domobrany
Historie výroby
Konstruktér	Jiří Čermák a kolektiv
Základní údaje
Hmotnost	2,91 kg
Délka	845 mm
Typ náboje	7,62 × 39 mm
Ráže	7,62 mm
Kadence	800 ran/min
Úsťová rychlost	705 m/s
Maximální dostřel	800 m (max. hlední dálka) 2800 m (max. dostřel)
Zásobování municí	schránkový zásobník na 30 nábojů
Hledí	otevřená mechanická mířidla

Samopal vzor 58 (dále jen Sa vz. 58) je československá resp. česká samočinná puška určená k ničení živé síly a lehce obrněných cílů. Pracuje na principu odebírání plynů z hlavně a může střílet jednotlivými ranami, dávkou nebo plně automaticky. Používá puškový náboj středního výkonu 7,62 × 39 mm vz. 43, zásobník je konstruován na třicet nábojů. Je ve výzbroji Armády České republiky, Slovenské armády a policejního sboru. Terminologicky nesprávně se vzoru 58 říká samopal, přičemž podle současné terminologie jde o útočnou pušku. Samopaly používají pistolové střelivo.

Vývoj

Po ukončení 2. světové války začaly Česká zbrojovka a Zbrojovka Brno pracovat na návrhu zbraně vycházející z německé útočné pušky StG 44 Sturmgewehr a její munice 7,92 × 33 mm Kurz. Protože měl ale v té době větší prioritu vývoj nového samopalu (Sa 23/25), o projekt nebyl ze strany vojenské správy zájem.

Po zavedení náboje 7,62 × 25 mm Tokarev vojenská správa trvala na úpravě stávajících samopalů Sa 23/25 na munici 7,62 × 25 mm Tokarev. Výsledkem byl samopal Sa 24/26, přijatý 11.6.1951 do výzbroje československé armády. V roce 1953 byly vypracovány takticko-technické požadavky na „univerzální ruční zbraň pěchoty“. Byla požadována účinná střelba na 400 m a dobrá přesnost střelby. Hmotnost měla být max. 3,5 kg a zbraň měla být konstruována na náboj 7,62 × 45 mm vz. 52.

Byly vypracovány tyto projekty:

ZK 503 (konstruktéři bratři Koučtí ze Zbrojovky Brno)
ČZ 522 (konstruktér Jiří Čermák z České zbrojovky)
ZB 530 (konstruktér Václav Holek ze Zbrojovky Brno)

Poté, co byl do výzbroje československé armády zaveden sovětský náboj 7,62 × 39 mm vz. 43 a v roce 1954 byl výzkum přesunut do Konstrukty Brno, byly vypracovány nové takticko-technické požadavky a vývoj zbraně byl roku 1956 znovu zahájen pod krycím názvem „Koště“. Hlavním řešitelem tohoto úkolu byl ustanoven Jiří Čermák. V roce 1958 byla tato zbraň zavedena do československé armády jako 7,62 mm SAMOPAL vz. 58. Ve stejném roce získala zbraň čestný diplom na výstavě Expo 58.

Členové Aktivních záloh AČR vyzbrojení Sa vz. 58P. Autor: Joker Island.

Varianty

7,62 Sa vz. 58 P (pěchotní, tzv. pádlo) – s pevnou pažbou
7,62 Sa vz. 58 V (výsadkový, tzv. kosa) – se sklopnou ramenní opěrkou
7,62 Sa vz. 58 Pi – s boční lištou na upevnění zaměřovacího infradalekohledu NSP-2, tlumičem plamene a dvojnožkou upevňovanou na nosič mušky (místo bodáku)

CZH 2003 Sport/CZ 858 Tactical – semiauto varianty zbraně určené pro civilní účely. Konstrukčně jde o totožnou zbraň s upraveným spoušťovým mechanismem, který neumožňuje střelbu dávkou, ale pouze jednotlivými ranami.
Malorážka a .22 LR adaptér pro VZ 58 – semiauto varianta zbraně určená pro sportovní a cvičné účely. Malorážka vykazuje stejné rozměry a ovládání jako původní VZ 58, střílí ze zadní polohy závěru. Malorážkový adaptér je určen pro všechny varianty a ráže pušek odvozených z VZ 58. Konstrukčně se shoduje s malorážkou, závěrový mechanismus malorážky je tedy použitelný jako malorážkový adaptér (po doplnění o vložnou komoru se sponou, resp. o vložnou hlaveň). Zbraň vyvinula a vyrábí česká společnost Highland Arms.

Bojové vlastnosti

Útočná puška 7,62mm Sa vz. 58 je zbraň jednotlivce určená k ničení živé síly nepřítele střelbou, pažbou nebo bodákem zejména v boji zblízka. Dále jej lze použít ke střelbě na útočící letouny a vrtulníky. Přepínačem lze přepnout na střelbu jednotlivými ranami, nebo dávkami. Polohy přepínače jsou označeny „1“ (jednotlivé rány, přepínač k sobě), „0“ (zajištěno, přepínač dolů) a „30“ (dávka, přepínač vpřed). Počet ran v dávce závisí na době stisknutí spouště. Prakticky lze střílet nejkratšími dávkami po dvou ranách – vyžaduje to zkušenost střelce.

Vzdálenost účinné střelby:

na pozemní cíle – do 600 m
na pozemní cíle dávkou – do 400 m
na skupinové pozemní cíle – do 800 m
na vzdušné cíle – do 500 m
maximální dostřel – 2800 m (na celé délce letu má střela smrtící účinek)

Technické parametry

Počet drážek v hlavni		4
Stoupání drážek		240 mm
Délka hlavně		390 mm
Délka zbraně:	s pažbou nebo ramenní opěrkou	845 mm
	se sklopenou ramenní opěrkou	636 mm
	s pažbou a bodákem	1000 mm
Šířka zbraně		57 mm
Šířka zbraně se sklopenou ramenní opěrkou		72 mm
Výška zbraně se zásobníkem		255 mm
Hmotnost zbraně:	bez zásobníku a bodáku	2,91 kg
	s plným zásobníkem a bodákem	3,77 kg
Hmotnost prázdného zásobníku		0,19 kg

Popis funkce a jednotlivých součástí

Hlavní části zbraně

Samopal vz. 58 se skládá z následujících hlavních částí:

hlaveň
mířidla
- muška
- stavitelné hledí
pouzdro závěru
- víko pouzdra závěru s vratným ústrojím
závěr
- závorník
- nosič závorníku
- závora
- úderník
pažba
- pažba (nebo ramenní opěra)
- nadpažbí
- podpažbí

Hlaveň

Hlaveň zbraně je zasazena do pouzdra závěru a v něm zajištěna čepem. Vývrt hlavně se čtyřmi drážkami je tvrdě chromován vrstvou 0,01 mm. Ústí hlavně je opatřeno závitem s chránítkem ústí. Při střelbě cvičnými náboji se chránítko ústí sejme a našroubuje místo něj cvičný nástavec, který pomáhá zvýšit tlak plynů v hlavni na velikost potřebnou pro opakované natažení závěru. Závit může rovněž sloužit k montáži tlumiče plamene nebo jiných zařízení. Na přední části hlavně zespoda je umístěn záchyt snímatelného bodáku. Zadní část hlavně přechází v nábojovou komoru. Na hlavni je nalisován nosič mušky. V první třetině hlavně je uchycen plynový násadec s šikmým otvorem pro odběr prachových plynů z hlavně, na jehož levé straně je oko pro přední poutko. V plynovém násadci se pohybuje píst, na kterém je navlečena zpruha pístu. Píst není pevně spojen s nosičem závorníku, ale je samostatnou součástí.

Mířidla

Samopal je vybaven jednoduchými otevřenými mířidly stavitelnými od 100 do 800 m (po 100 metrových krocích; stupnice 1–8) a „univerzální“ dálkou označenou „U“ pro střelbu v noci do 300 m. Muška je válcovitého tvaru a je našroubována do čepu mušky. Hledí je upevněno v základně hledí. Základna hledí tvoří jeden celek s pouzdrem závěru.

Pouzdro závěru

Pouzdro závěru je vyfrézováno z odlitku (což je sice přesnější, ale rovněž finančně i časově náročnější než lisování plechu u AK-47). Spojuje ostatní části závěru v jeden celek a slouží k vedení závěru. V obdélníkovém vybrání jsou po obou stranách umístěny vodicí lišty, po kterých se pohybuje nosič závorníku a závorník. Do vybrání v přední části zapadají uzamykací ozuby uzávěru. Snadné zasunutí náboje do nábojové komory umožňuje náběh. Část pouzdra závěru nazvaná můstek rozděluje vnitřní prostor pouzdra na dvě části. Přední – s průchozím okénkem pro zasunutí zásobníku a zadní – s vybráním pro umístění spušťadla. Ve vrchní části můstku je zasunut vyhazovač sloužící k vyhození prázdné nábojnice po výstřelu. Po pravé straně vyhazovače je záchytka závěru, která po vystřelení posledního náboje zadrží závěr v zadní poloze (tzv. střelecká pohotovost). Po levé straně vyhazovače zespodu je na čepu upevněna záchytka zásobníku.

Závěr

Závěr vysouvá náboje ze zásobníku a zasouvá je do nábojové komory, uzamyká nábojovou komoru při výstřelu, rozněcuje zápalku náboje, vytahuje a vyhazuje vystřelenou nábojnici. K vrácení závěru do krajní přední polohy slouží vratné ústrojí. Závěr se skládá z těchto základních součástí:

nosič závorníku – s napínací pákou na pravé straně
závorník
závora
úderník

Činnost zbraně při střelbě

Konstrukce závěru a systém jeho uzamčení je originální. Zbraň střílí z přední (uzamčené) polohy závěru. Funkce vnitřního mechanizmu Sa vz. 58 je založena na principu tlaku prachových plynů, odvedených po výstřelu z vnitřku hlavně šikmým plynovým kanálkem do plynového válce, umístěného nad hlavní. Ve válci plyny působí na píst, jehož pístnice se svým zadním koncem opírá o nosič závorníku a tak na něj impuls prachových plynů přenáší. Nosič závorníku se začne pohybovat vzad, po jeho posunutí o 12 mm vyjde závora, zvedaná závorníkem, vzhůru mimo vybrání pouzdra závěru a závěr je tím odemknut. Potřebná dráha vytvoří prodlevu, během níž opustí střela hlaveň a tlak prachových plynů poklesne na hodnotu bezpečnou pro odemčení závěru (tato dráha se nazývá podkluz). Odemčený závěr se pohybuje dozadu, přitom je vytažena z nábojové komory a vyhozena prázdná nábojnice. Nábojnici vytahuje vytahovač umístěný na závorníku a pevný vyhazovač v pouzdru zbraně (za zásobníkovou šachtou) ji vyhazuje doprava nahoru. Do přední polohy je píst s pístnicí vrácen samostatnou pružinou pístu. Celý závěr je do přední polohy vracen předsuvnou pružinou, umístěnou nad bicí pružinou. Přitom závorník podá z nábojiště nový náboj a zasouvá jej do nábojové komory. Závorník uzavře hlaveň a nosič závorníku pokračující v dopředném pohybu stlačuje závoru do vybrání v pouzdře závěru. Tím je hlaveň uzavřena a uzamčena.

Spoušť

Spoušť potřebuje pro výstřel delší dráhu než většina podobných zbraní, je ovšem poměrně lehká.

Pojistka/selektor způsobu střelby

Samopal je vybaven třípolohovým selektorem/pojistkou na pravé straně těla zbraně nad spouští. Při poloze křidélka pojistky dolů („0“) je zbraň zajištěna. Pojistka snižuje přenášecí páku mezi spouští a záchytem úderníku, takže úderník může být napnutý a bezpečně zajištěný. Při poloze dopředu zbraň střílí dávkou („30“) a v poloze dozadu jednotlivými („1“) ranami (pomůcka pro zapamatování: „třicet nepříteli, do země nic a jednu pro sebe“).

Činnost mechanizmu při střelbě jednotlivými ranami

Natažený úderník má dva záchyty (pravý a levý). Při střelbě jednotlivými ranami je při stisknutí spouště stlačen levý záchyt. Pravý stále zadržuje úderník, dokud není hlaveň uzavřena a uzamčena. Až tehdy nosič závorníku stlačí vypouštěcí páku, která stlačí pravý záchyt. Uvolněný úderník urychlovaný zpruhou úderníku přímoběžným pohybem udeří na zápalník. Iniciace nábojů je mechanická, úderem zápalníku na zápalku náboje. Při zpětném pohybu přestane nosič závorníku stlačovat vypouštěcí páku a zároveň stlačí přerušovač. Úderník se pohybuje vzad společně se závěrem a zůstává zachycen oběma záchyty. Poté se opět stisknutím spouště může celý cyklus opakovat.

Činnost mechanizmu při střelbě dávkou

Při střelbě dávkou je páčkou pojistky snížením mimo dosah nosiče závorníku vyřazen přerušovač. Úderník je také zachycen oběma záchyty. Po stisknutí spouště je snížen levý záchyt, přičemž pravý stále zadržuje úderník. Nosič závorníku po uzavření a uzamčení hlavně stlačí automatickou spoušť, čímž se uvolní pravý záchyt a úderník je uvolněn. Automatická spoušť rovněž zabraňuje odpalu náboje při nedovřeném závěru. Po iniciaci zápalky náboje nosič závorníku pohybující se dozadu uvolní vypouštěcí páku. Protože je vyřazen přerušovač, je levý záchyt stále stisknutou spouští držen mimo úderník. Ten je zachycen pouze pravým záchytem. Záchyt je opět snížen stlačením vypouštěcí páky po uzavření a uzamčení hlavně. Cyklus se opakuje, dokud je stisknuta spoušť nebo nejsou vystříleny všechny náboje. Pokud je uvolněna spoušť, zachytí se úderník i levým záchytem.

Pažba

Pažba (nebo ramenní opěra) umožňuje správné opření samopalu o rameno střelce. Na levé straně pažby je umístěno zadní poutko. Je vyrobena z dřevité lisované hmoty, upevněna šroubem k tělu zbraně. První série Sa vz.58 měly díly z bukového dřeva, později došlo k používání dřevité lisované hmoty. Povolením jediného šroubu je možno snadným způsobem vyměnit standardní pažbu za ramenní sklopnou opěrku (používá ale jiný kratší typ šroubu). Nadpažbí je možno vyměnit po vysunutí čepu, podpažbí vyklepáním čepu (není určeno pro běžnou demontáž) a pistolovou pažbičku po povolení šroubu.

Zásobník nábojů

Zbraň je vybavena střeleckou pohotovostí. Po vystřelení posledního náboje zůstane závěr zachycen vzadu. V této poloze je možné vyměnit zásobník nebo pomocí nábojového pásku rychle doplnit náboje v zásobníku. Nábojový pásek s deseti náboji se zasune do drážek v nosiči závorníku a tlakem palce se sloupec nábojů přesune do zásobníku (většina zahraničních zbraní stejné kategorie používá pro podobné nabíjení poměrně složité přípravky). Zásobník je vyroben z hliníkové slitiny a není zaměnitelný se zásobníkem k AK 47.

Ostatní

Vnější povrchová ochrana samopalu je provedena tepelně odolným a otěruvzdorným lakem. Pro zvýšení odolnosti je pod ochranným nátěrem povrch parkerizován a extrémně namáhané díly závěru jsou tvrdě chromovány.

Používané střelivo

Ke střelbě ze samopalu vz. 58 se používá 7,62 mm nábojů vz. 43 těchto druhů

náboj s normální střelou – (7,62-43) – 7,62 mm náboj vz. 43 používaný k ničení živé síly nepřítele
náboj svítící – (7,62-Sv 43) – hrot střely označen zeleně
náboj průbojný zápalný – (7,62-PZ 43) – hrot střely označen červeným a černým proužkem
náboj zápalný – (7,62-Z 43) – hrot střely označen červeně
náboj zaměřovací – (7,62-Zm 43) – hrot střely se zeleným a bílým proužkem
náboj svědečný – (7,62-43) – Tento náboj se používal do poloviny sedmdesátý let u výrobce k ověření kvality a technických požadavků na střelivo. Náboje se vyráběly většinou v sérii 100.000 kusů. Z tohoto počtu se odebral určitý počet nábojů, (neznáme přesný počet) výrobce si jej uložil dle předepsaných sérií do označených truhlíků, kde byly úředně zaplombovány. Druhou část obdržela vojenská správa. Při případných potížích se na nich ověřovala kvalita a technické zadání. To se dělo i se střelivem, které bylo určeno pro případný vývoz. Dochovaný počet exemplářů tohoto velmi málo známého náboje je velmi malý.

Výcvikové náboje jsou tyto:

náboj školní – (7,62-Sk 43) – atrapa náboje sloužící k výcviku nabíjení a spouštění a pro kontrolu činnosti zásobníku, závěru a spušťadla. Na těle nábojnice jsou tři podélné drážky.
náboj cvičný – (7,62-Cv 43) – používá se k výcviku a ke značkování palby při cvičeních (tzv. „slepý náboj“). Neobsahuje střelu. Nábojnice má prodloužený krček, který je na konci hvězdicovitě uzavřen. Za bezpečnou vzdálenost se považuje cca 50m (na tu lze slepou munici mířit na protivníka bez rizika zásahu spáleným prachem z hlavně).
náboj redukovaný – (7,62-Rd 43) – používá se ke střelbám na zkrácené dálky. Jeho maximální dostřel je asi 1100 m. Může způsobit smrtelné zranění až na dálku největšího dostřelu. Špička střely je zakulacena a je značena bíle.

Příslušenství

Ke každému samopalu vz. 58 patří příslušenství:

brašna na zásobníky (sumka)
4–6 zásobníků
bodák vz. 58
pochva bodáku
jednotný popruh ručních zbraní
čištění na samopal v plátěném pytlíku
- dvoudílný vytěrák
- koudelníček
- žíněný kartáček
- chránítko ústí
- redukce pro střelbu cvičnou municí
- olejnička
- klíč mušky (pro výškovou korekci mušky)

Souprava měrek a nářadí k sa vz.58

Níže uvádím složení této vzácné soupravy, která se používá ke kontrolám předepsaných rozměrů dílů pro správnou funkci zbraně a výsledky kontroly slouží k zařazení do kvalitativní kategorie daného kusu zbraně.Používají armádní zbrojíři.

měrka vývrtu hlavně
měrka přečnívání hrotu zápalníku a šířky ústí zásobníku
měrka volného uzamykání
posunovač mušky
zrcátko ke kontrole vývrtu hlavně
klíč šroubu pažby
vyrovnávací trn pláště zásobníku
vratidlo klíče šroubu pažby a posunovače mušky
klíč mušky
pomůcka pro montáž vratné vzpruhy

Srovnání Sa vz. 58 a AK 47

Na první pohled se zdá, že je Sa vz. 58 jen další kopie slavného Kalašnikova AK 47. To je ovšem omyl. Konstruktéři samozřejmě vycházeli z tehdy existujících zbraní StG 44 a AK 47, ale nejdůležitější část zbraně, tj. její vnitřní mechanizmus, je kompletně odlišný a použitý systém uzamčení závěru nebyl doposud u zbraně této kategorie použit.

Obecně má Sa vz. 58 vyšší kadenci ran (800 za minutu) než AK 47 (600 za minutu). Díky tomu je Kalašnikov kontrolovatelnější, ovšem méně předvídatelný než Sa vz. 58, který má větší zdvih hlavně. Díky většímu otvoru pro vyhazování nábojnic je u Sa vz. 58 menší šance zachycení nábojnice v komoře. Celá sestavy závěru také na rozdíl od Kalašnikova zůstane po posledním výstřelu vzadu, což pomáhá vojákům určit stav munice. Obě zbraně jsou ovšem přes všechny systémové odlišnosti mimořádně spolehlivé.

Československá armáda provedla srovnávací testy mezi Sa vz. 58 a AK 47, které měly novou zbraň s osvědčeným Kalašnikovem porovnat. Bylo vybráno několik samopalů od obou typů, ty byly rozebrány a z těchto dílů byly složeny dvě „nové“ zbraně. Poté bylo z každé zbraně vystříleno 20 000 kusů munice. Za střelcem stáli asistenti, kteří průběžně dobíjeli zásobníky. Střelec po vystřílení zásobníku proto jen dal ruku dozadu, dostal nový, nabil a pokračoval. Po každém třetím zásobníku ponořil celý samopal na chvíli do sudu s vodou, aby jej ochladil. Po skončení testu byly obě zbraně rozebrány a zjišťovala se míra jejich poškození. Obě zbraně (Sa vz. 58 i AK 47) obstály na výbornou. Za celou dobu testu se u obou vyskytla jedna závada. U Sa vz. 58 to byla prasklá vratná pružina závěru.

Náhrada samopalu vz. 58 pro Armádu ČR

Od osmdesátých let se hovoří o modernizaci výzbroje armády, ke které ovšem dosud nedošlo. Horkým kandidátem na výměnu za pušku vz. 58 v devadesátých letech byl komplet CZ 2000 (LADA).

1. února 2010 byl oznámen vítěz výběrového řízení na přezbrojení části AČR novými útočnými puškami. Soutěž vyhrála Česká zbrojovka Uherský Brod se svojí novou zbraní CZ 805. Podle zadání výběrového řízení AČR zatím nakoupí 7937 ks nových zbraní. To znamená, že Sa vz. 58 bude i nadále základní zbraní jednotlivce vojáků AČR.